Moje podruhé...aneb konečně Tokyo :-)

Vánoce, Vánoce přicházejí....zpívejme přátelé...a s nimi i slibované TOKYO (東京) !!! :-)
Za poslední dobu se toho stalo opravdu dost. Zjistila jsem bohužel, že jsem ještě nepsala o mé welcome párty, o kaligrafickém kursu, o podzimu (a to už máme jako zimu!!) a tak....no jako styď se Koudelková. A že se teda stydím! :-) Až jsem červená! Myslím, že asi víte, jak dokážu být červená, když se stydím. Ale co se mi stalo tuhle, to jako překonalo vše!! Takhle červená jsem ještě tady v Japonsku nebyla (s výjimkou toho, když se kluci začnou bavit o "mužských" záležitostech, tak to "neposlouchám", ale jsem ovšem rudá jako rajče)...mno nic, zpět k tématu. Co se mi to přihodilo. Stala se mi taková nemilá věc!:-)

Bylo to příjemné čtvrteční odpoledne, teda až na ten déšť...no ale tak jako nevadí. Byly jsme s Olou nakupovat a pak na sushi...super! Pak že zajdeme do Lala Garden do galantérky, tam to taky proběhlo v pohodě. A pak Koudelková (po několika šálcích čaje) potřebovala na toaletu. No a občas to bývá automaticky spláchnuto a občas je tam tlačítko. No a řekněme, že jsem se v tu chvíli zase tak úplně nesoustředila omlouvá mě možná to že jsem ženská a taky to že neumím přečíst Kanji), ale zmáčkla jsem špatné tlačítko a začalo to na WC celé houkat. No prostě Koudelkovou pustit do světa! :-D :-D Přišel takový pán, zřejmě ochranka a zeptal se s čím chci pomoct. No tak jsem se začala omlouvat a uklánět a nešetřila omluvami, že je to omyl a že prostě jsem to nechtěla udělat, že to byl omyl. Tak on se na mě jen kouknul, podle rudosti v mém obličeji zjistil, že nemá cenu komentovat a odešel! :-D Ola mě pak říká: "No, tos nebyla ty, že ne?" A já: "bohužel ano." :-D ale tak zasmáli jsme se tomu, hodně lidí jsem pobavila na facebooku, tak to se taky počítá! :-D Taky se ráda směju cizímu neštěstí, tak prosím ;-)

 Ale než začne Tokyo, tak vám musím říct, že jsme s Lukášem fakt dvojka! :-) Já spouští alarmy na WC a on se po skoro 3 měsících bydlení v Ninomiya Housu ztrácí v garážích a plete si cestu k výtahu, který používá každý den minimálně 2x. Honza to shrnul do krásné věty: "Ty jo, Lukáši, ty máš ten orientační smysl horší než podprůměrná ženská!!" Takže si s Lukášem nemáme co vyčítat! :-D :-D

Takže zpět k tomu, proč tak dlouho čekáte na Tokyo....no od začátku prosince se člověk prakticky nezastavil. Pořád nějaká párty, ať už farewall párty (třeba Misha jich měl hned několik) a nebo pak Christmas party, které byly minulý víkend hned 2! :-) Jak by řekl můj kamarád: "To jsou to jen výmluvy!", ale tak přeberte si to jak chcete :-) Je fakt, že během toho jsem se opět podívala do Tokya :-) Viděla opět Asakuzu a Akihabaru a taky nově Meiji Jingu a poprvé jela Tokijským metrem!!!! Což je zážitek, viz mapka (i ta anglická je taková složitější...natož, když je to ve znacích!):

Můj první výlet do Tokya byl s Tomem Kohoutkem. Bylo to jedno pondělí, když bylo volno. Lukáš musel ještě něco dodělat, tak nakonec nejel :-) Jede tam Tsukuba express, což je paráda, ani ne za hodinu jste v Tokiu. Nejdříve jsme zašli do Akihabary, kde mají 7 podlažní obchodní dům s elektronikou. No jako, když jsem přišla do patra s foťákama, tak jsem jen řekla Tomovi, že se tu pak nějak najdem a řekněme, že přišlo malinký trans ne-li přímo kóma :-D Prostě jsem už neviděla a neslyšela nic, jen pusu dokořán a čumíš!!! :-D Jinak řečeno....ano, vybrala bych si tam. Vydrželi jsme tam asi tak 2 hodinky, pak jsme se rozešli, páč Tom potřeboval něco sehnat. Tak jsem tam tak chodila v tom velké městě a fotila. Koukla jsem se do jednoho sportovního obchůdku a vybrala jsem si bundu. Jako byla fakt krásná. Příště jí tam určitě už nebudou mít, ale nevadí…uvidíme. No spíš si myslím, že příště ten obchod už nenajdu! :-D ale jinak pohoda :-D

 Pak jsme zajeli na Arakuzu, k chrámu :-) Tam jsme si dali Okonomiyaki, sedli si tam a pojedli, jako praví turisti :-) No bylo to fajn ;-) Tenkrát jsem viděla opravdu jen malinkatý kousek Tokya, ale i tak jsem viděla zajímavé věci...třeba ty barevné tenisky...ty prostě jako chci!!! ;-) 

O tom, že to minule byl jen nepatrný kousíček, jsem se přesvědčila hned při následujícím výletu do Tokya s Olou, Zdeňkem a Martinem (týpkem z Německa). A můj výlet s nimi začínal přesně na Asakuze, kde jsem opět fotila jako japonský turista :-) Výborné bylo, že Martin se prvně nechytal na tzv. japanesse style. Ale jak můžete vidět na dalších fotkách, tak už mu to potom šlo :-) 

Pak jsme se šli najíst do jedné typicky japonské restaurace, kde teda ale naštěstí měli menu v angličtině (aspoň částečně) :-) Měla jsem rybu, nevím jakou, ale měla nasládlou chuť a byla moc dobrá. Pak zase spoustu mističek, ale všechno se dalo. Chudák Martin neuměl s hůlkami, takže vidlička to jistila.

Pak jsme se metrem přesunuli na Meiji Jingu (originální stránky jsou zde). To byl zážitek...takových lidí...a to byl ještě volný den...nechcu vidět, jak to vypadá, když je pracovní den. Nedivím se, že mají takové ty "nacpávače" do metra...protože je to asi neuvěřitelné! ;-) Poprvé jsme si tam i sedli...ale pak už se to nedalo...to jsem ani foťák nevytahovala, páč to nešlo :-D 

Při čekání na vlak se někdo nudil, že? :-D :-D

A teď konečně fotky z Meiji Jingu (originální stránky chrámu jsou zde). Ten jsme jen prošli, protože jinak nás tam málem zavřeli ;-) Potkali jsme 50 sudů plných saké (viz panoráma), jsme zkonstatovali, že by to stačilo tak na jednu studentskou akci v Evropě :-)

Takže tak, doufám, že všechny, kdo se nemohl Tokya dočkat, můj příspěvek potěšil. Je fakt, že jsem ho ukázala z té klidnější stránky...tak jo, ještě 2 až 3 fotky tokijských ulic v noci ;-) Myslím, že v noci to tam pěkně žije...to třeba bude moje potřetí! ;-) Musím to dávkovat! :-)

 Můžeme vlastně říct, že je to vlastně takový vánoční dárek pro všechny mé věrné čtenáře! ;-) Moc díky, že to pořád čtete. A do nového roku bych si chtěla předsevzít, že ten blog bude tak jedenkrát za 14 dní. No ono to tak vyjde, protože zážitků je dost a dost, stejně jako fotek ;-) Takže sem ještě přidám fotky z welcome párty a kaligrafie a tak...Takže kdyžtak z toho později udělám jen takový fotoblog s fotkama, ale myslím, že zážitků bude dost a dost, hlavně trapasů! :-) Protože když to člověk v sobě má, tak se tomu nevyhne ani v cizí zemi! :-) 

 Jinak vám všem přeji krásné Vánoce, my jsme měli "štědrovečerní jídlo" v neděli 22.12. večer s ostatními Čechy, co jsou v Tsukubě a víme o nich ;-) A dneska, protože je zrovna Štědrý den, tak jsme se s Lukášem rozhodli si ještě udělat rybku večer, ale už jen s bramborem a zeleninou. Reportáž o našich Vánocích bude příště plus k tomu něco přifařím. 

 Tak krásné Vánoce a do Nového roku hlavně hodně zdraví a vnitřní pohody ;-)

Mnozí se dočkali....konečně výlet do Nikko! :-)

Zdravím všechny pravidelné čtenáře :-) Jsem překvapená a vlastně i hodně ráda, že ty moje kecy pořád někdo čte :-) Takže velké DÍKY!  Předně posílám podzimní pozdrav z Tsukuby, ale je potřeba dostát slibům a vrátit se o pár týdnů zpět a dopsat ty slíbené výlety do Nikko a Tokya. Ale nejspíš to bude o fotkách, ještě uvidím, co všechno si vybavím a jak moc budu chtít plkat. Protože oba výlety se událi už v říjnu. Takže si pustíme asi Komunál, hm, tak ne, to už poslouchám při zpracování dat. No a asi bych s tím měla přestat, jinak se mi to zprotiví. Tak dneska dáme The Killers....hm, jo to půjde :-) Let's do it! :-)

Tak nejdříve Nikko (při klepnutí na jméno se vám otevře stránka, kde si můžete počíst o Nikko, ale je to jen v angličtině). Ten byl v sobotu 19. 10. 2013. Byl zařízen prostřednictvím Ninomiya Housu a já v tom viděla výbornou příležitost, jak spojit příjemné s užitečným, tedy jak se seznámit s novými lidmi a přitom se i někam podívat :-) Jenže první problém nastal, že sraz jsme měli už v 8:30!!! Nooo, to bývá občas problém v tuhle dobu vstát...a to hlavně kvůli pravidelné páteční návštěvě Hot Staffu (není to ovšem vůbec kvůli alkoholovému opojení - nikdo se nebude smát! - ale kvůli tomu, že chodíváme domů jako slušní a vychovaní lidé, to znamená za světla!) :-) Ale ten pátek jsem šla dříve, už myslím ve 2, no i tak to byl výkon vstát! :-D Tak konečně k tomu výletu. Když jsme se shromáždili v hale v Ninomiya Housu, tak každý vypadal, že byl večer v Hot Staffu a že tohle není dobrá hodina na shromažďování...ale dostali jsme cedulky se jménem a kde bydlíme (no jo, Japonsko - hláška, co vysvětluje všechno) a vyrazili jsme k autobusu. Měli jsme zajímavou paní průvodkyni. Zajímavou je takové obecné slovo, ve své podstatě odváděla výbornou práci. Celou cestu autobusem něco vyprávěla a kdybych nespala, tak bych vám to tu mohla i převyprávět...sorry! No každopádně tady je obrázek, jak to asi vypadalo. A pak jsme jeli okolo krásných hor (to už jsem byla částečně vzhůru)...viz další fotka :-)

Za asi hodinku a něco jsme dorazili na místo určení. A hned nás čekal oběd, což bylo super, páč jsem byla fakt úplně hladová! Upřímně vypadalo to nejdříve tak jako...no jak to říct...tak jako zajímavě (hodně kulantní), někteří z nás byli uchváceni a natěšeni (viz fotka s Mattem), někdeří se na to moc netvářili (viz Anna) a někteří čekali, co se z toho vyvine....já a ostatní :-D Ale bylo to fakt dobré. Pochutnala jsem si :-)

Po výtečném obědě jsme vyrazili k chrámům. Cestou jsme si povídaly s Josefínou a Ruth s Německa, celkem sympatické holčiny a přitom stihly fotit a obdivovat všechno, co bylo okolo. No jo no, fotily jsme jako japonský turistky! :-D 

     


Zprvu jsem hlavě obdivovala přírodu (jak můžete vidět na fotkách)...je úžasná. A pak jsme přišly konečně ke vstupní bráně k chrámu. Ještě jsem zapomněla říct, že naše průvodkyně měla specifický znak, jakým jsme jí poznali. Měla na dlouhém ukazovátku gumovou žlutou kačenku a radši si oblékla i žluté tričko (byla prostě boží! :-D ). Vznikla tak vlastně hláška, která nám vydržela celý výlet a to: "Our duck is moving. Time to go!" ("Kačenka se nám hýbe, je čas jít"....jen tak mezi námi....v češtině to zní tak trochu zvláštně, ne-li přímo dvojsmyslně...no ale zpět k Nikko). 

Obdivovala jsem architekturu, symboly a všechno okolo. Bylo to super, až jsme došli k dvěma kamenům u brány, které při dešti mění barvu (bohužel co to znamená nevím :-( ). Dál jsme viděli opičky (Sanzuru - Three wise monkeys), známý obrázek, který stopro všichni znáte. Před vstupem jsme se museli umýt v Omizuya a pak jsme mohli vstoupit. Někteří z nás si to zkusili i naživo. A já místy obdivovala i módu v Japonsku...no všechno viz fotky :-) Nebudu tu psát názvy všech chrámů...kdyžtak jsou na webovkách :-)

  

Co jsme nemohli opomenout byla spící kočička (Nemurineko - Sleeping cat), na kterou se jezdí dívat lidé z celého světa. Výborné bylo, že nás průvodkyně poslala, ať se na ní podíváme, že je támhle. A Matt ještě s jedním týpkem vyrazili a šli a šli, po schodech nahoru a dál a dál a když jsme se nahoře potkali, tak se mě ptají: "Hele a kde je ta kočka? My jí tady hledali a tady asi není..." No šla jsem do kolen! Až jsem se dosmála (samozřejmě na mě koukali jako na blázna), tak jsem jim řekla, že jí přešli, že už byla dole. A přišla další salva smíchu, páč se na mě zkroušeně podívali a říkají: "Damned!!" :-D :-D 

A když jsem byla v těch chrámech, tak samozřejmě nesmí chybět štěstíčka, které si můžete koupit kdekoliv. A když se vám nehodí a nelíbí, tak jí prostě pověsíte a jakoby "vyhodíte" a to zlé, co tam bylo, by vás nemělo potkat :)

No bylo tam krásně...další štací byla návštěva mostu Shinkyo. Ten je hodně fotogenický, takže ho mám zleva, zprava, prostě ze všechn stran! :-) Jen tak mimochodem...už malinko začínal podzim (proto ta první fotka) :-) A ta řeka...to bylo něco pro mé fotografické já!...Ti, co mě znají ví, že jsem byla naprosto happy, že si můžu hrát s HDR fotkama :-D Pokochejte se :-)

A pak jsme navštívili ještě jedno místo. Byli tam budhové oblečeni v červených čepičkách a šálách...asi aby jim nebyla zima :-) Ne, to kecám...opravdový význam bohužel nevím :-( Každopádně tam byla zase řeka...no jo, něco pro Koudelkovou! :-D :-D A teď se smát můžete, páč jsem s tím fakt šílená! :-D Ale voda mě fascinuje ;-)

Koukám, že mi na Tokyo nezbylo místo...tak sorry, Teri, příště :-) Ale už jako opravdu přístě to tu bude :-*

Mějte se všichni v ČR dobře a přeju vám krásný podzim z Japan. Btw., dneska jsem viděla kvést nějakou květinu tady...no budu to muset vyfotit! :-D