Moje podruhé...aneb konečně Tokyo :-)

Vánoce, Vánoce přicházejí....zpívejme přátelé...a s nimi i slibované TOKYO (東京) !!! :-)
Za poslední dobu se toho stalo opravdu dost. Zjistila jsem bohužel, že jsem ještě nepsala o mé welcome párty, o kaligrafickém kursu, o podzimu (a to už máme jako zimu!!) a tak....no jako styď se Koudelková. A že se teda stydím! :-) Až jsem červená! Myslím, že asi víte, jak dokážu být červená, když se stydím. Ale co se mi stalo tuhle, to jako překonalo vše!! Takhle červená jsem ještě tady v Japonsku nebyla (s výjimkou toho, když se kluci začnou bavit o "mužských" záležitostech, tak to "neposlouchám", ale jsem ovšem rudá jako rajče)...mno nic, zpět k tématu. Co se mi to přihodilo. Stala se mi taková nemilá věc!:-)

Bylo to příjemné čtvrteční odpoledne, teda až na ten déšť...no ale tak jako nevadí. Byly jsme s Olou nakupovat a pak na sushi...super! Pak že zajdeme do Lala Garden do galantérky, tam to taky proběhlo v pohodě. A pak Koudelková (po několika šálcích čaje) potřebovala na toaletu. No a občas to bývá automaticky spláchnuto a občas je tam tlačítko. No a řekněme, že jsem se v tu chvíli zase tak úplně nesoustředila omlouvá mě možná to že jsem ženská a taky to že neumím přečíst Kanji), ale zmáčkla jsem špatné tlačítko a začalo to na WC celé houkat. No prostě Koudelkovou pustit do světa! :-D :-D Přišel takový pán, zřejmě ochranka a zeptal se s čím chci pomoct. No tak jsem se začala omlouvat a uklánět a nešetřila omluvami, že je to omyl a že prostě jsem to nechtěla udělat, že to byl omyl. Tak on se na mě jen kouknul, podle rudosti v mém obličeji zjistil, že nemá cenu komentovat a odešel! :-D Ola mě pak říká: "No, tos nebyla ty, že ne?" A já: "bohužel ano." :-D ale tak zasmáli jsme se tomu, hodně lidí jsem pobavila na facebooku, tak to se taky počítá! :-D Taky se ráda směju cizímu neštěstí, tak prosím ;-)

 Ale než začne Tokyo, tak vám musím říct, že jsme s Lukášem fakt dvojka! :-) Já spouští alarmy na WC a on se po skoro 3 měsících bydlení v Ninomiya Housu ztrácí v garážích a plete si cestu k výtahu, který používá každý den minimálně 2x. Honza to shrnul do krásné věty: "Ty jo, Lukáši, ty máš ten orientační smysl horší než podprůměrná ženská!!" Takže si s Lukášem nemáme co vyčítat! :-D :-D

Takže zpět k tomu, proč tak dlouho čekáte na Tokyo....no od začátku prosince se člověk prakticky nezastavil. Pořád nějaká párty, ať už farewall párty (třeba Misha jich měl hned několik) a nebo pak Christmas party, které byly minulý víkend hned 2! :-) Jak by řekl můj kamarád: "To jsou to jen výmluvy!", ale tak přeberte si to jak chcete :-) Je fakt, že během toho jsem se opět podívala do Tokya :-) Viděla opět Asakuzu a Akihabaru a taky nově Meiji Jingu a poprvé jela Tokijským metrem!!!! Což je zážitek, viz mapka (i ta anglická je taková složitější...natož, když je to ve znacích!):

Můj první výlet do Tokya byl s Tomem Kohoutkem. Bylo to jedno pondělí, když bylo volno. Lukáš musel ještě něco dodělat, tak nakonec nejel :-) Jede tam Tsukuba express, což je paráda, ani ne za hodinu jste v Tokiu. Nejdříve jsme zašli do Akihabary, kde mají 7 podlažní obchodní dům s elektronikou. No jako, když jsem přišla do patra s foťákama, tak jsem jen řekla Tomovi, že se tu pak nějak najdem a řekněme, že přišlo malinký trans ne-li přímo kóma :-D Prostě jsem už neviděla a neslyšela nic, jen pusu dokořán a čumíš!!! :-D Jinak řečeno....ano, vybrala bych si tam. Vydrželi jsme tam asi tak 2 hodinky, pak jsme se rozešli, páč Tom potřeboval něco sehnat. Tak jsem tam tak chodila v tom velké městě a fotila. Koukla jsem se do jednoho sportovního obchůdku a vybrala jsem si bundu. Jako byla fakt krásná. Příště jí tam určitě už nebudou mít, ale nevadí…uvidíme. No spíš si myslím, že příště ten obchod už nenajdu! :-D ale jinak pohoda :-D

 Pak jsme zajeli na Arakuzu, k chrámu :-) Tam jsme si dali Okonomiyaki, sedli si tam a pojedli, jako praví turisti :-) No bylo to fajn ;-) Tenkrát jsem viděla opravdu jen malinkatý kousek Tokya, ale i tak jsem viděla zajímavé věci...třeba ty barevné tenisky...ty prostě jako chci!!! ;-) 

O tom, že to minule byl jen nepatrný kousíček, jsem se přesvědčila hned při následujícím výletu do Tokya s Olou, Zdeňkem a Martinem (týpkem z Německa). A můj výlet s nimi začínal přesně na Asakuze, kde jsem opět fotila jako japonský turista :-) Výborné bylo, že Martin se prvně nechytal na tzv. japanesse style. Ale jak můžete vidět na dalších fotkách, tak už mu to potom šlo :-) 

Pak jsme se šli najíst do jedné typicky japonské restaurace, kde teda ale naštěstí měli menu v angličtině (aspoň částečně) :-) Měla jsem rybu, nevím jakou, ale měla nasládlou chuť a byla moc dobrá. Pak zase spoustu mističek, ale všechno se dalo. Chudák Martin neuměl s hůlkami, takže vidlička to jistila.

Pak jsme se metrem přesunuli na Meiji Jingu (originální stránky jsou zde). To byl zážitek...takových lidí...a to byl ještě volný den...nechcu vidět, jak to vypadá, když je pracovní den. Nedivím se, že mají takové ty "nacpávače" do metra...protože je to asi neuvěřitelné! ;-) Poprvé jsme si tam i sedli...ale pak už se to nedalo...to jsem ani foťák nevytahovala, páč to nešlo :-D 

Při čekání na vlak se někdo nudil, že? :-D :-D

A teď konečně fotky z Meiji Jingu (originální stránky chrámu jsou zde). Ten jsme jen prošli, protože jinak nás tam málem zavřeli ;-) Potkali jsme 50 sudů plných saké (viz panoráma), jsme zkonstatovali, že by to stačilo tak na jednu studentskou akci v Evropě :-)

Takže tak, doufám, že všechny, kdo se nemohl Tokya dočkat, můj příspěvek potěšil. Je fakt, že jsem ho ukázala z té klidnější stránky...tak jo, ještě 2 až 3 fotky tokijských ulic v noci ;-) Myslím, že v noci to tam pěkně žije...to třeba bude moje potřetí! ;-) Musím to dávkovat! :-)

 Můžeme vlastně říct, že je to vlastně takový vánoční dárek pro všechny mé věrné čtenáře! ;-) Moc díky, že to pořád čtete. A do nového roku bych si chtěla předsevzít, že ten blog bude tak jedenkrát za 14 dní. No ono to tak vyjde, protože zážitků je dost a dost, stejně jako fotek ;-) Takže sem ještě přidám fotky z welcome párty a kaligrafie a tak...Takže kdyžtak z toho později udělám jen takový fotoblog s fotkama, ale myslím, že zážitků bude dost a dost, hlavně trapasů! :-) Protože když to člověk v sobě má, tak se tomu nevyhne ani v cizí zemi! :-) 

 Jinak vám všem přeji krásné Vánoce, my jsme měli "štědrovečerní jídlo" v neděli 22.12. večer s ostatními Čechy, co jsou v Tsukubě a víme o nich ;-) A dneska, protože je zrovna Štědrý den, tak jsme se s Lukášem rozhodli si ještě udělat rybku večer, ale už jen s bramborem a zeleninou. Reportáž o našich Vánocích bude příště plus k tomu něco přifařím. 

 Tak krásné Vánoce a do Nového roku hlavně hodně zdraví a vnitřní pohody ;-)