První jízda na kole a jiné trapasy :-)

Opět jsem šla spát ve 2 am! Se na to vykašlu! No a v 7 zvonil budík, který jsem pak až do 8:15 neslyšela. Takže jsem se rychle oblekla, hodila do sebe kousek jogurtu a už jsem pádila za Lukynem, měli jsme domluveno, že si půjčíme kola a tak. Pak jsme jeli na City hall (radnici) a tam vyřizovali zbytky k residentní kartě a cosi k pojištění. Anna byla s námi, je s ní sranda. Je taková strašně hubená, ale pěkná holčina. Vyděsila mě, že prý přichází tajfun, tak uvidíme, co to bude. No ale má pršet celý víkend, tak to bude asi ono. Pak jsem jí vyděsila já s re-entry permit, četla jsem to v jednom průvodci…tak nevím, jak to je, ale prý nic takového nepotřebujeme...tak jsem asi blbá já :-D 

 Odpoledne jsme byli společně s Lukášem a Annou a jednou paní z Ninomiya Housu zakládat účet do Joyo Bank (naše průvodkyně nám poradila mnoho dobrých hospod, kaváren a prodejnu sypaného čaje (jupí!)). Mám takových papírů, že nevím, co kam s nima. :-D musím to roztřídit a vyfotit…protože to je sranda, co všechno potřebuju a v čem je to napsané :-) A taky pojedeme na výlet…teda aspoň já. Je to jen za 4.500 JPY, což je super cena!!! :-)

Trochu jsem projela kolo (viz foto). Je to sranda. Prvně nemohla hlavně vůbec najít!!!! Obešla jsem to skoro celé a tam kde mělo být, tak nebylo. Po 5 minutách jsem ho našla, ale nešlo mi odemknout, pak dokonce zamknout. No, ale protože jsem šikovná holka (nikdo se teď smát nebude, jasné!?!), tak jsem to všechno zvládla a dorazila zdárně do supermarketu Dayz Town. I když původně jsem chtěla jet po silnici, ale zjistila jsem, že chodník je bezpečnější. Pozdějí jsem se dozvěděla, že po silnici ani cyklisti jezdit nemůžou. Tam jsem nakoupila, co jsem potřebovala. Mají toho tam opravdu hodně. Dole je 100JPY shop, a dá se tam sehnat všechno :-) Pak nahoře je normální obchod s potravinama, je tam velký výběr a mají tam celkem dobré ceny, lepší než v MiniStopu, kde jsme nakupovali do teď. No ale luxusní byla až cesta zpět! :-D jedu si, jedu, jednou mě málem přejelo auto, protože za ty blbý stromy není vidět. No a pak se najednou u elektroobchodu na rohu objevil velkej kámen, no taková kostka, co vyčnívala asi 10 cm nad chodník….no a nenajela na něj šikula Koudelková? No, ano…najela! :-D Vysypala jsem si věci z košíku, co je na řidítkách a fakt jsem si myslela, že mám z kola osmičku. Ale dobrý, přežilo kolo i já. Všechno jsem posbírala a začala se tak smát, že jsem ani dojet do Ninomiya Housu nemohla. Takový tele můžu být jen já! :-D

  Ale jinak večeře byla dobrá. Jo a koupila jsem si cosi v kelímku a doufám, že to bude marmeláda :-D  Jo a taky zeleninu mají nehorázně drahou, takový nanicovatý okurky skoro za 50 Kč, to samé s rajčatama…za 40 Kč asi 5 cherry rajčátek. To mi tu bude chybět :-( A koupila jsem si jednu dobrůtku…jsou to mandle s takovýma malýma rybičkama, viz foto :-) rybičky jsou sladký a je to moc dobrý :-) Nevypadá to sice vábně, třeba Kačka Raabová se u toho určitě osype :-) 

Mám super zážiky, ale to jsem ještě nevěděla, co se to odpoledne stalo Lukynovi…je to taky borec! :-) On musel jet ještě do Namiki, ale nechtěl si brát kolo, že půjde do Sengenu a pak autobusem do Namiki. V klídku si nastoupí, ale najednou se jelo trošičku jinam. No nic, sedí dál a říká si, že zřejmě nějaká výluka, nebo se jede trošičku jinudy. Ale chyba lávky! On jen úplně na opačnou stranu až na Tsukuba station (což je autobusák). Všichni vystoupili a on na řidiče: „Namiki?!“ Cosi prý řekl japonsky a nechal ho sedět. Takže jel zase zpátky do Sengenu a tam přestoupil do správného busu a jel konečně do Namiki. 

Abych to shrnula…dnešní den jsme měli 2 výlety autem s úřednicemi z Ninomiya Housu. Můj super nákup a cesta na kole :-) No a Lukynova cesta do Namiki :-) Byl to úspěšný den, myslím, nebo máte jiný názor? ;-)