Co se dá všechno vidět za týden v Japonsku...aneb kamarádčina dovolená v Tsukubě :-) No. 1

Zdravím :-) Tak jsem zjistila, že z ČR se epidemie nemocí dostala až do Japonska...ty Češi jsou ale holomci! :-D
 Nikdy bych nevěřila, co všechno se dá procestovat a hlavně zažít během jediného týdne v Japonsku. Že i během jednoho týdne se dá řekněme docela silně "přičichnout" k japonské kultuře a dá se pochopit dost z věcí, které sice píšou i v průvodcích, ale o kterých si říkáte, že se stát prostě nemůžou. Nikdy bych nevěřila, že se to všechno dá shrnout do jedné jediné věty, ale je to tak. Ta věta zní: "To je prostě Japonsko."
 Jako nejmladšímu členovi naší expedice po Zemi vycházejícího slunce mi bylo přiděleno psát deník naší výpravy....napíšu vám tu prvních 37 stran! :-D Tak dost s Dobytím severního pólu a Cimrmanem a vrhnem se na to....
 Kapitola první: Zrod velkého projektu: Jednou na srazu pražských otužilců přednesl doktor Šofr....ale ne, kde to zase jsem...znovu! Takže to všechno začalo....někdy na začátku prosince jsme si psaly, že by se do Japonska chtěla podívat a tak, ale že nedostane asi dovolenou do té doby, co tu budu, ale že o tom chvílemi přemýšlí a tak. Navrhla jsem jí, ať si to dělá jak chce, ale že klidně může přijet, že na to má ještě pár měsíců. Pak mi najednou píše, že by po Vánocích dojela a jestli by to šlo. Po mé kladné odpovědi mi za pár dní přišla zpráva: "tak mám koupenou letenku...a ještě se celá třesu." To bylo krásný, musela jsem se u toho usmát. ;-)
 No a v neděli 29. 12. 2013 v 11:25 dorazila :-) Všechno našla, je šikulka :-) A hnedle ze začátku, už na letišti, poznala špetičku z japonské nátury. Na pasové kontrole a na imigračním po ní chtěli adresu, kde bude bydlet, telefonní číslo, pokud ho má, na jak dlouho tu bude, co tu bude dělat a tak, ptali se skoro na všechno :-) No myslím, že pro každou Evropanku, která je zvyklá jezdit jen s pasem a nebo maximálně jen s občankou po celé Evropě a nikdo se jí na nic neptá, to musí být takové divné, ale prostě to je Japonsko, no :-)
 Hned první den, co dojela, jsme byly pozvány na oběd k Ole a Zdeňkovi, byli řízky s brambory a zeleninou. No jako mooooc dobré, jako vždy :-) A pak jen takový relax a tak :-) Zdenča usnula celkem brzy, ale naštěstí přespala celou noc, takže si myslím, že jet lag nebyl tak hrozný :-)
 Druhý den, to bylo v pondělí jsme vyrazily jen po Tsukubě, byly jsme se podívat v malého chrámu, co je nedaleko Ninomiya Housu. Ukázal mi ho jednou Tom. Je prý někde přestěhovaný odněkud, bohužel nevím odkud :-) Každopádně je tam klid a nikdo tam není, tak si to člověk může v klidu vychutnat a v klidu vyfotit :-) jede se k němu okolo bambusového lesíku, takže první zajímavosti Japonska byly na světě :-) Dokonce jsem načumla i přes hnusné špinavé okno zkusila vyfotit vnitřek...no a celkem se mi to povedlo :-)

 

 

Pak jsme se ještě prošly Doho parkem, bylo krásné slunečné počasí, takže jsou i fotky celkem pěkné :-) Aj se mi povedly! Musím se pochválit....nikdo jiný to neudělá :-) Večer pak byla krásně vidět Fuji-san z Ninomiya Housu, teda z Lukášového pokoje...tak jsme fotily jako japonský turisti :-D A večer jsme zašli do Hamazushi na první Zdenčino sushi. Na to, že neuměla s hůlkama, jí to šlo opravdu dobře :-) Palec nahoru :-)

Na Silvestra přes den přeci nebudeme sedět doma, tak jsme vyrazily do Tokya. Když jsme vystoupily na Asakuse, tak Zdenče se rozzářily oči a říká: "No takhle jsem si představovala Japonsko, všude fronty a moc lidí! Tohle je přesně ono, co jsem očekávala!!" Tak jsem pochopila, že po včerejší procházce Tsukubou byla asi Zdenča trochu zmatená, kde všici ti lidi jsou :-D No řekněme, že Tsukuba je už takový venkov :-) Každopádně jsme prošly Asakusu. Pro mě to bylo už potřetí! A musím říct, že tam bylo asi nejvíc lidí, co jsem tam kdy zažila! :-D Bylo tam hodně lidí hlavně kvůli blížícímu se novému roku. A zažila jsem tam svojí první velmi nepříjemnou věc v Japonsku. Stála jsem u jednoho stánku a čekala na Zdenču, vyšla jedna paní z vedlejšího obchodu, taková starší Japonka, zkoukla mě od hlavy až k patě a zpět a zamračeně mi ukázala rukou ať jako vypadnu od jejího obchůdku. A u toho se vyloženě nepřátelky mračila. Nebylo to vůbec příjemné a její obličej si budu pamatovat asi dlouho :-( Pak mě ale potěšilo, že jsem našla správný vlez do metra a jely jsme na Daimon, kde jsme se měly setkat s Olou, Tomoe a Zdeňkem a jít do Zojoji templu :-)

Když jsme tam došly, tak jsem měla hlad jako vlk, takže zvítězilo okonomiyaki :-) Bylo to luxusní. Pak jsme se konečně potkali s ostatními a šli dovnitř chrámu. Měl výraznou a takovou slavnostní atmosféru. Nevím, jak to mám úplně popsat. :-) možná fotka s mnichem, co tam bubnoval trochu napoví. Byla to fakt nádherná atmosféra, přímo se hodící na ten večer. V pravý čas jsem byla na pravém místě a prostě to sedlo :-)

Nakonec jsem zapálila i vonné tyčinky a koupila si rolničku :-) Zdenče se tam naštěstí taky líbilo, tak to bylo fajn. Do Tsukuby jsme se vracely nějak kolem 8, takže Silvestrovskou noc jsme ještě stihly :-) Silvestra jsme strávili společně s Lukášem a ostatníma v Hot Staffu :-) Bylo to moc fajn :-) A celého prvního jsme si dali oraz :-) Bylo to potřeba ;-) Člověk je přeci jen v tom prvním dni v roce takový nejvíc unavený, protože před sebou vidí celý následující rok a na to musí nabrat síly :-)
 Hned 2. ledna nám otrnulo! Hned co jsme se vzbudily (což bylo v 11 dopoledne!...no nevadí!) jsme začaly plánovat, kam bychom se tak mohly podívat :-) Tak Zdenču napadlo Nikko! :-) No na to, že to je lán cesty, jsme si nemohly vybrat lepší čas než polední....ale naštěstí existují supr děcka (pardon, lidi...aby mě někdo nenařknul z toho, že to nejsou žádný děcka!! Dotyčný čtenář bude vědět :-) ). Ten supr člověk byl můj kamarád, který si nepřeje být jmenovaný ;-). Jednou mi říkal, že se do Nikka chystají s manželkou, no tak jsem nažhavila telefon, kde bylo tak málo kreditu, že by jsem se s tím nedovolala ani na záchranku (ano, vím, že ty čísla jsou bezplatný!!), takže jsem volala, volala a on taky neměl kredit...no domluva jako stehno s náma, fakt! :-) Ale domluvili jsme se a vyrazili do Nikka :-) Moje podruhé v Nikko. Bylo to moc fajn ;-) Hlavně to bylo zase o něco jiné :-) Byli tam okolo stánky a spousta lidí. Dovnitř jsem nakonec nešla, už jsem tam byla a přišlo mi to zbytečné....o to víc jsem si vychutnala atmosféru toho místa :-) Přes těch hodně lidí tam byl klid, nebo já jsem ho cítila, novoroční atmosféra byla moc fajn :-) Nejlepší byl ovšem pes, kterého měla majitelka na zádech....evidentně se mu nechtělo samotnému chodit! :-D :-D To mě dostalo ;-) Koupila jsem si pář "štěstíček" a prý budu mít tento rok štěstí v lásce :-) Tak to chci vidět ;-)  Jo a taky jsem si tam dala můj oblíbený banán v čokoládě a tady k němu ještě navrch dávají trošku šlehačky...no posuďte sami, jak moc dobře a zajímavě to vypadá :-)

Jen jednu další věc řeknu k Nikku. Cestování autem bylo mnohem příjemnější než kdybychom se musely dopravovat sami. Takže velké DÍKY patří Sophie a Břéťovi.
Další den jsme odjížděly do Kamakury. Byl to hoooodně zajímavý výlet, bylo to přesně podle Murphyho zákonů...takže se stala spousta věcí. Ale i přes to všechno tam bylo krásně :-) Samostatný příspěvek na blogu to ale chce! ;-) Mějte se krásně, užívejte si sněhu a zimy, tady v Tsukubě tuhle napadl sníh, ze strachu vydržel tak 2 hodinky a roztál ;-)