Moje "první" v Japonsku:-)

O propásnutém zemětřesení (trapaaaas!!!!) jsem se zmínila minule. Tak to bylo moje první zeměstřesení. Musím říct, že jsem se ani nenadála a v neděli (20.10.2013) přišlo další. To jsem byla zrovna na pokoji a ležela jsem, když to najednou přišlo. Možná si myslíte, že to vyprávím jako detektivku, ale jako prostě z ničeho nic to přišlo! :-D A nebyl to zrovna příjemný pocit. Člověk neví, co se děje, ale jen se prostě třese zem. Na druhou stranu, než jsem stihla zareagovat a případně se schovat pod stůl, tak bylo po všem...(žádný smích prosím!!!! :-) ) Takže dá se říct, když se vrátím k mým "prvním" věcem v Japonsku, že to bylo moje první zemětřesení, které jsem si prožila úplně. Dalším bylo moje první svítání v Tsukubě, které jsem viděla, první "evropské" jídlo, které jsem vařila, první návštěva Doho Parku, která byla nádherná a uklidňující, a v neposlední řadě můj první fajfun vůbec! :-) 

Takže od začátku. Konečně jsem viděla svítání!!! :-) Bylo to v pondělí ráno (tedy už 14.10.2013) (trochu nestíhám, já vím). Úplně nesmyslně jsem vstávala už v 6:15 a najednou kouknu ven a sluníčko bylo ještě nízko...srdce fotografa zaplesalo a vidělo příležitost, takže jsem vzala foťák a už jsem valila :-) Jeden kamarád se mi později vysmál, že to teda není žádný východ slunce, že jsem to trochu nestihla, ale on ví co mi může, že?!!! a navíc tomu nerozumí :-D Na obrázcích je to z vyfoceno z různých stran :-) 

Ale super den ještě nekončil. Udělala jsem si výborné jídlo. Uvařila jsem si těstoviny, pak na pánev dala houby a maso no a pak italskou omáčku z nedělního marketu :-) No po 14-ti dnech to bylo první „evropské“ jídlo, oc jsem si vařila! No a super osvěžení. Navíc jsem tam taky našla dresing Tausend Islands, takže jsem byla úplně šťastná! Ten mám moc ráda! :-) Ve Finsku jsem ho měla téměř pořád ;-) Áááááá taky jsem zapomněla, že jsem si tu koupila něco jako knedlíky, je to plněné masem. A samozřejmě jsem je uvařila, jako normální knedlíky, tedy ve velkém hrnci s vodou. Jaké bylo moje překvapení, když se mi zmíněné knedlíky rozvařili! :-D No pak po sondování, jak se to vaří, mi bylo řečeno, že se na pánev dá jen trochu vody a v tom se to uvaří a nakonec trochu upeče :-) Tak příště už to budu vědět. Ale i tak to bylo dobrý! :-) 

Pak odpoledne jsem zašla na návštěvu Doho Parku. Už začalo být trochu zamračeno, ale i tak mě to na první pohled učarovalo. Je to nádherné místo!! Plné klidu a míru. Čas tam plyne svým tempem...:-) Je tam poměrně ticho, na to kolik tam bývá lidí, kteří tam různě běhají (mají tam 3 běžecké trasy s měkčím povrchem. Musím vyzkoušet!!!!)....ehm, kde jsem to skončila....jo že je to supr místo na přemýšlení a uklidnění duše :-) Připomnělo mi to seminář k Cimrmanově hře Švestka a je to o zapomínání, kdyžtak si to můžete pustit zde. Takže abych to dokončila....moc se mi tam líbí :-) Pár fotek z mého rozjímání je tady :-) Měla jsem fotografickou slinu a náladu! :-) Našla jsem i ideálního pavouka pro Lukáše :-D :-D :-D

A teď k tomu trochu horšímu...z úterka 15. na středu 16. října se přehnal přes Japonsko tajfun Wipha. Už během našeho semináře skupiny hlásili, že tajfun přichází, takže ve středu podle počasí můžeme přijít až později do práce a nebo vůbec. No jako už večer nikoho nebylo vidět na ulici, všici byli doma. A cestou ze školy jsem parádně zmokla. O mojí nepromokavé bundě už dále nemůžu mluvit jako o nepromokavé (i když původně jsem si to o ní myslela....no nic, kutululu! :-) ) Slušně řečeno jsem v pr.....ehm hodně špatné situaci :-). Bude to chtít asi pláštěnku a nebo jen deštník. Na kolo to není, to je fakt tak na pěškobus ;-) Večer jsme nakupovali, už to bylo celkem krutý, ale koupila jsem si teplé podkolenky v stojenáči...budou se hodit! ;-) 

A aby toho nebylo málo teď (tedy dnes 23.10.) se blíží dokonce dva tajfuny. Jeden je TY 1327 Francisco (celkem pomalý a ne moc silný) a druhý je TY 1328 Lekima (kurňa silný a rychlý). No docela by mě zajímalo, co znamená to číslo u toho TY, snad je to celkový počet tajfunů a ne jen těch letošních! :-D A když budou ti dva tajfuny moc "hodní", tak se možná i spojí do jednoho a vytvoří tzv. Fujiwara efekt. Ale ten rychlejší se zdá, že mine Japonsko úplně, no ale koukněte se sami...:-)

Na závěr bych ráda použila větu mého šéfa z Pardubic, který mi do mailu napsal: "na to, že tam jste tři týdny, tak už jste měla možnost se seznámit s ledasčím, že?"
Takže jen dodávám...ano, pane docente, s ledasčím :-) Tak se mějte a já pádím konečně "domů" na pokoj.